Cesta ke splněným snům

Pochazím z poměrů, kdy si rodiče nemohli dovolit dávat mi v dětství kapesné a to do doby, než jsem začal chodit na střední školu a dojížděl do jiného města.

Měl jsem snad jako každý přání a sny mít to či ono – v mém případě vybavení do přírody jako jsou batoh, pohorky (kanady), maskáče a další vojenskou výstroj a realita byla taková, že jsem vprvé řadě musel hodně šetřit.

Zvažoval jsem jestli si dám ledňáka, limču, sojový suk (výběr byl tehdy velmi skromný), nebo si po drobných střádat.

Byl jsem zvyklý si vybavení sám vyrábět – ze starého batohu, který byl plný děr, si přešít kapsy na opasek pro uložení drobností a od té doby vlastně umím obstojně šít.

Chodil jsem a sbíral železo, nosil do sběrného dvora, což je dnes vidět snad jen u těch sociálně nejslabších – dříve nás kluků bylo víc a roztrhali jsme železem nejeden

pytlík na papuče:-) (ve skutečnosti já pouze jeden, což mě poučilo:-)

Stejným způsobem jsem si našetřil na svůj první pořádný batoh. Zjistil jsem si jeho cenu a s každou korunou z ceny odečítal, abych věděl kolik musím ještě našetřit, i když mi máma částí přispěla. Dočkal jsem se. Batoh jsem později půjčil kamarádovi na výlet a on mi jej nikdy nevrátil. Od té doby jsem na své věci velmi opatrný.

Proč to píšu? Sny a přání mohou být různá a ve výsledku neexistuje něco jako malý či velký sen.

Cesta k nim vyžaduje kroky. Nelze přeskočit přípravu. Nováček nemůže hned vylézt těžkou horu. Možná s dávkou velkého štěstí.

Dříve jsem slýchal, že sen je lepší neuskutečnit, protože když se tak stane, vzknikne prázdno. Říkali mi – uživej si to těšení se, tu cestu ke svému snu neuspěchej, protože ta je z toho všeho to nejlepší aby jsi pak nezjistil, že se nemáš na co těšit.

Popravdě. Jsem nesmírně rád, že jsem čtvrtý měsíc na Bali a cesta příprav je za námi.

Co bude dál?

Vše si vyžaduje soustředění, strategii, reálné kroky každý den, kus odvahy a možná dočasně i nepohodlí (jak jistě znáte pojem – vystoupit z komfortní zóny).

Ať už chce člověk cestovat, hubnout či zesílit, vydat knihu vlastním nákladem, vyšplhat na horu, zbohatnout atd.

Krok po kroku a s každým krokem růst a zrát.

Ta cesta nás formuje, ve výsledku nás i hodně změní.

Jaký je váš sen a co pro něj děláte každý den?