Jak definovat opravdového chlapa?

Neotištěný rozhovor pro časopis Marianne, díl 1/4

Jedna z otázek byla „Jak v dnešní době definovat opravdového chlapa?“ Zde má odpověď. Jak to vidíte vy?

Opravdový chlap se může zdát jako mýtus. Opravdovost chápu jako „někdo kdo je v pravdě“, nemyslím že je to jedinec který ví jak to všechno je a může rozdávat rady. Kdo je v pravdě je v prvé řadě pokorný, protože pochopil že jeho místo je v široké síti podporující život a nemyslí si o sobě že by byl středobodem vesmíru. Potkal jsem zatím velmi málo opravdových chlapů ale aspoň vím že nejsou neskuteční. Samozřejmě rád bych mezi ně zahrnul i vlastního tátu ale nebylo by to správné i když by jeho „opravdovost“ měla za důsledek že bych nepřišel na svět protože by se nesetkal s mojí mámou.

Opravdový chlap je sice omylný a ví to o sobě, na druhou stranu kdo je v pravdě nemůže jít sám proti sobě a dovolit aby jeho potenciál zůstal neprojevený.

Pokud to řeknu stručně, úloha chlapa je vstupovat do světa ale nezraňovat. Z nejhlubší podstaty je muž pronikajícím prvkem, na jeho těle je ostatně výrazná část která napovídá, že tady půjde o pronikání. Muž je aktivní. Žena je z nejhlubší podstaty tou která je obdařena i tělesně jako přijímající.

Žena je pasivní. Pokud si představíme ženské a mužské tělo ve spojení a penis jako plusový pól, vagínu jako záporný pól a opět ženská ňadra (vystupují z těla) jako plusový a mužská (plochá) jako záporný, máme zde hezkou polaritu. Ve spojední muže a ženy je velký náboj, velký tok energie – nejen proto nás to tolik baví a ne náhodou je sexuální energie natolik silná že dokáže tvořit nový život.

Chci říct že stejná polarita existuje u muže i ve spojení s okolním světem. Muž který je opravdový jej nekompromisně penetruje (aniž by zraňoval) svým jasným záměrem a plody jeho činnosti jsou potěšením nejen jemu ale různě široké oblasti dalších lidí – v našich podmínkách bude tou nejmenší jednotkou rodina. I zde existuje inspirace u dávných archetypů – v tomto případě archetyp krále. Muž na nejvyšší úrovni tedy není mužem který svou činností obohatí sebe, ale obohacuje všechny v podhradí, moudře a spravedlivě jim vládne.

S mocí totiž neroste nadřazenost, s mocí roste zodpovědnost. Nehledejme inspiraci u současné politické scény, stejně tak zde nenajdeme ani dobré mužské vlastnosti jako pravdomluvnost, dodržení slova atd. toliko výsada gentlemanů, šlechty, králů – alespoň tak jak jej měly ze své podstaty ztělesnovat.

Ze své praxe průvodce pro setkání s vlastní duší se chlapi ptají: „Kde je mé místo?“ Všichni bez vyjímek cítí, že se nenarodili proto, aby seděli v kanceláři a schvalovali úvěry, nebo se potýkaly s rozmary šéfa. Existuje něco jako prázdný díl velké skládačky puzzle, kam nelze zapadout z části, musí sednou tomu konkrétnímu muži.

Do tohoto místa jej volá jeho duše a tu muž často nedokáže slyšet a když ano, nebere ten hlas vážně. Jenže ten hlas si nedá oddech a i když jej lze na mnoho let přeslechnout, vždy se ozve – například na dovolené při západu slunce. Něco se hne a to hnutí může způsobit že se muž dostane až ke mě, nebo na osobně-rozvojový seminář, prodá firmu, nebo dá šéfovi sbohem. Co je důležité pro tu „opravdovost“ je naslouchat hlasu duše. Pravděpodobně nám to nezpůsobí tolik komplikací jako její ignorování – v prvním případě jde o komplikace krátkodobějšího rázu.

Vrátím se nyní k ryzím vlastnostem muže, když vezmeme v potaz že našel své místo a někde uvnitř něho zapadl díl do velkého puzzle. Opravdový muž takový jaký je, rozvíjející svůj nekonečně velký potenciál je rozhodně mužem který nepopírá své stinné stránky, řekněme že je v pomylsném středu své osobnosti v rovnováze vnitřních sil. Panuje představa že „být hodný na ženy, slabé, staré a tak vůbec“ je něco skutečně dobrého a takto nás vychovávaly rodiče – ano jistě, nezraňovat..je velký rozdíl v tom „být hodný“ a „být opravdový“. Neznamené to že hněv, agrese, nenávist jsou špatné vlastnosti – jsou to vlastnosti které mají velkou energii ale obvykle nedělají Zemi místem lepším pro život. Opravdový muž nevnímá jako to zásadní jestli to má nálepku „hněv“, „agrese“ pro něj existuje pouze energie, s energií pracuje tvoří a hýbe světem. Maminčin hodný chlapec je Vesmíru k ničemu. Bude tvořit a vstupovat nejistě, bude čekat na pohlavek nebo pochvalu.

Hodně se mi líbí příklad v gorilím samci – vedoucím gorilí tlupy může být jen takový samec, který je velmi silný a jemný současně. Velká síla otevírá brány k mimořádnému vnímání křehkosti, jemnosti. Zde se chci inspirovat.

Co chci vyzdvihnout je zásadní ale naprosto zásadní důležitost mužské party. Myslím takové která ti nedovolí aby jsi polevil v cestě. Kam si muž přijde pro podporu, povzbuzení či laskavou facku. Skupina která muže stahuje, láká k lenosti která je nám mužům velmi přirozená a sama o sobě není negativní jenže vede k pohodlnosti, nehybnosti a stagnaci, taková skupina je životu nebezpečná!