Fashion Revolution

Změnil jsem kadeřnictví.

Nejsem jen anonymní hlava s vlasy, šel jsem tam kde mě nejen ostříhají ale navíc mi udělají psychoterapii, svážou když budu ve stresu udělají mi klystýr bezovou limonádou.

Prostě individuální přístup.

Když kadeřník během střihu asi šestkrát použil slovo květák, utvrdil jsem se, že jsem správně!

Konečně se zase cítit jako člověk.

Zvlášť v tak složitém světě a v tak složité části města, kde sídlí hipster kavárny a kde spojení slov “vypadat normálně” stěží definujeme. Trochu jsem se nad tím zamyslel.

Vyjít si bez květáku, když můžu?

Nebo nosit boty ve kterých se dá chodit. Vím o čem mluvím, protože zásadně nosím barefoot, ze kterých mě večer tak bolí kyčle a natékají nohy, až se mi křiví tvář bolestí. Sláva!

Dnes už nejde totiž o to někam dojít a nedejbože spěchat!

V barefoot botech můžete hodně dobře vysedávat v kavárně a popíjet kávu z chemexu. Alespoň moje boty nešijí hladové špinavé děti v Bangladéši. A to chci vypíchnout!

Kdo nenosí barefoot, může vyrazit k babičkám na půdy a při troše štěstí objeví škrpály které už tehdy nikdo nechtěl a stejně mizerně vypadají a k chůzi nejsou vhodné o nic méně.

Stejně jako kola. Kola co strašily generace a generace v garážích. Vyhodit škoda.

Nemají brzdy ani šlapátka a tím spíš by se obešly i bez řídítek. Možná nás čeká posun k prohánění se na holých rámech. Dokonalé ztělesnění nulových reflexních prvků.

Hipster s květákem poběží obkročmo na holém rámu a bude u toho cinkat na obrovský designový zvonek velikosti dýně. S nosičem na nenásilnou veganskou tašku s Applem, kde každý správný hipster přelepí nějakou nepochopitelnou samolepkou zářící logo jablka.

A vůbec. Koupil jsem si černý krém, nanášecí kartáček a leštící kartáč na své boty.

Jako za starých časů, protože a to se musí nechat – dnes je víc cool věci používat, pečovat o ně a teprve když mají tu pravou patinu jejich hodnota roste. „Rychlá móda“ není etická, nenabízí prožitek, lidi jsou jak přes kopírák a nikdo neví, kdo to v jaké díře za almužnu šije.

Věci můžeme recyklovat! Šijou i lidi tady v ČR co to dělaj s láskou a eticky! Nosit na kolenech a koulích vytahané tepláky za 2000Kč, adidasky a nějakou bundu s načesaným kohoutem umí každý retard. Vyjít s kalhoty ve kterých otec jako mladý brázdil město na Jawa 250 “pérák”, na hlavě mít květák a svetr s jeleny a vypadat skvěle, to už umí málokdo! 😛

Jsem pro maximální recyklaci těch věcí které byly a jsou dělané aby vydržely dlouho. Nějaké módní průmysl si může diktovat, na to mu neskočím. Podporuju malé výrobce a lidi co znám jejich tváře i příběh.

Fashion Revolution! Jdu si pustit jazz. 

 

whomade