GR221 Mallorca

Mallorca GR 221, 11. – 18.6.2018

Z Valldemossa do Pollença + trek na lehko z Lluć soutěskou Torrent de Pareis

Celkem 70 km 3,5 km stoupání a 3,2 km klesání + soutěska 10 km 621 m stoupání a 1,1 km klesání = 80 km 4121m stoupání a 4,2 km klesání

Den 1. ( 11.6. ) přílet do Palma de Mallorca – já jsem přiletěl až v noci, z letiště jsem vzal taxíka a jel do hotelu UR Palacio Avenida který byl v době kdy jsem hledal jeden z mála volných i když za vyšší cenu. na dvě osoby a noc 3200 Kč. Hotel je ale geniální tím že je přímo na náměstí a dopravním uzlu Estació Intermodal 39.5758139N, 2.6546567E odkud vyjíždí dálkové busy na různá místa na trase GR221 – pro nás to byl bus směr Valldemossa č.210, naplánovaný na odjezd z Palmy v 7:30. Naďa měla za úkol koupit kartuši k vařiči v Intersportu nedaleko hotelu. Jedna zastávka před Estació Intermodal po trase autobusu č.1 od letiště. Kartuši měli jen malou 170ml(?) nebo velkou 450ml za 8,50 EUR (po akci jsme ji nechali na hostelu).

Den 2. ( 12.6. ) Valdemossa – Deiá

Bus nám těsně ujel protože jsem neměl předem zjištěno že autobusy odjíždí z “podzemí” stanice. Bus do Valldemossy z čísla 9 a počkali jsme si dvě hodiny na další. Doba jízdy 30 min na pohodu a cena za bus  1,75 EUR 

Valldemossa je malé městečko na trase GR221, pohoří Serra de Tramuntana, neřešíme kde co je a rovnou vyrážíme na trasu, vodu jsme nabrali ještě ráno v hotelu a neseme každý cca 3 – 3,5 L.

První etapa je přes hory do městěčka Deiá a kousek za něj k moři. 

Cesta je v podstatě pohodová, místy hůř značená ale hledání není nikdy dlouhé. Nastoupáme na náhorní plató kde se zatahuje, přichází oblačnost a fouká. Ušetří nám to výpek na slunci ale připomene že jsme v horách. Nejvyšší bod 926 m.n.m. Přešli jsme sestupovou odbočku k Deiá a je nás víc. Není moc patrná a mužíci po cestě vedou dál po hřebínku. Vracíme se asi 150m a za skalním prahem vede pěšina k prudkému sestupu. Sestup je náročný a dlouhý. V Deiá dáváme v jedné z restaurací pivko, špagety, minerálku a v malém obchůdku který je velmi dobře zásobený pečivo, sušený salám, ovoce a zeleninu. Sestupujeme od Deiá k moři a hledáme cestu která nás pustí a nebude soukromá – v mapě mě zaujme ikonka pláže a dobře značená cesta. Jdeme tam a najdeme jen velké kameny do moře s několika naháči ale spoustu trásek a rovných plácků a rozhodneme se zůstat. Koupeme v moři (docela vlny) a později jdeme na jeden z plácků a chystáme spaní. Ještě v noci stavím stan protože přišla přeháňka, štípou komáři a u příboje se mi nespí zrovna nejlépe:-)

Celkem 17,1 km a 1180m stoupání, 1537 m klesání

Den 3. ( 13.6. ) Deiá – Cúber

Ráno nespěcháme. Ještě v noci kolem nás prošlo několik batohářů které najdeme spát kus od nás. Podél moře vede dobře značená ale také dost zarostlá cesta. Výhledy jsou úžasné, směřujeme k Soller a prodíráme se křovinama. Cesta vede přes útesy a tak se střídá stoupání s klesáním, podlezání a přelézání kmenů a skalek..až se napojíme na silničku k hlavní cestě – která je stále do kopce. Po cestě nám zastavuje starý pán a ptá se jestli jsme OK:-) a asi by nás i někam odvezl – to nás přivádí na myšlenku kousek k Soller si zkrátit a svézt se. Chytáme stopa zde: 39.7736511N, 2.6764469E odtud nás odveze k benzínce která je na trase GR221 39.7657344N, 2.7082900E kde bereme vodu. Cesta se tak zkrátila asi o 4 km. 

V centru Solleru dáváme oběd, kocháme se, sedíme dlouho. Vláčky které jezdí centrem jsou milé.

Dokupujeme vodu protože další etapa a noc bude mimo civilizaci u jezera Cúber.

Cesta od Soller soutěskou po dobré cestě neustálým stoupáním, podél cesty potok s tůněmi a v jedné se i koupeme. Překonáváme nejvyšší partie a vystupujeme do sedla odkud je výhled na jezero. U jezera je stejnojmenná chata ale je zavřená a nesmí se spát ani na terase, využíváme aspoň chem.záchod a stahujem se do lesíku u chaty kde pod velkým stromem najdeme rovné místo. Všude ovce a kravky, celou noc zvonečky. Tahle noc je nejchladnější – odhadem 14C a vítr.

Celkem 20,2 km a 1823 m stoupání, 1123m klesání (-4km stopem)

Den 4. ( 14.6. ) Cúber – Lluc 

Ráno je chladnější, údolí jezera dlouho nepouští slunce. Vyrážíme jako vždy kolem cca 10hod – ráno prostě není důvod spěchat. 

Obcházíme jezero po trase z prava až k silnici a parkovišti kde stál na noc karavan a hned vedle je velké piknikové místo se stoly a silným pramenem vody, který teda není pitný. Příště filtr na vodu!

Napojujeme se trasou na cestu podél betonového koryta s proudem vody, míjíme druhé jezero v údolí (obě jsou vodní zdroje a nesmí se koupat) až se odpojíme a postupným stoupáním lesem a doplněním vody v úžasném prameni zde: 39.7899761N, 2.8310281E Na hranici a širokým horským údolím do sedla s úžasným výhledem. Nejvyšší bod trasy 1219 m.n.m. a máme opět štěstí na počasí protože otevřené partie je zataženo. Prokličkujeme horským plató a začínáme lehce klesat. V jednom bodě na nás vykoukne klášter v Lluc, zatím ještě daleko.

Čeká nás ještě prudké klesání po velmi dobrém chodníku, ovšem neberoucí konce. Když přicházíme k silnici už mám krizi a poslední sestup k Lluc je dost otravný:-) Co nás v Lluc uvítá první je restaurace a studené pivko zlepší náladu.

Ubytováváme se v kempu u velkého parkoviště, kemp je skoro prázdný a je zde pitná voda, chem.záchod, sprchy a cena 5 EUR/osobonoc

Jdeme se lehce projít ke klášteru a plánujeme další etapy – shodneme se že tohle bude fajn místo na restday. Vedle kempu ovčí ohrada a tak opět bečení a zvonce:-)

Celkem 16,8 km a 944 m stoupání, 1200 m klesání

Den 5. ( 15.6. ) Lluc

Ráno na pohodu výprava na kafíčko, v infocentru Serra de Tramuntana se registrujeme a platíme za kemp – otevřeno mají od 9:30. V Lluc je i milý a zásobený obchůdek na klášterním nádvoří, otevřeno od 9 – 14 mají pečivo i ovoce a zeleninu za dobré ceny. 

Každý všední den v 13:15 je v klášterním kostele krátké vystoupení dětského pěveckého sboru.

V budově kláštera je škola a internát, hotel. Doporučujeme botanickou zahradu která je zdarma a absolutně top je venkovní velký bazén za 2 EUR/os se sprchama a malým krámkem. 

Nad klášterem je vyhlídka s křížem kterou doporučuju na sunset. Po dnu jezení a koupání tam trávíme snad 2-3 hodiny až do západu slunce.

Raritou je místní nešťastný osel a jeho nářek. I přes odpočinkový den se vlastně dost nachodíme včetně plavání délek v bazénu.

Den 6. ( 16.6. ) Lluc – Escorca – Sa Calobra – Lluc

Budíček dnes dříve. Cílem je na lehko a svižně slničkou k bodu Escorca odkud je sestup do soutěsky Torrent de Pareis. Od kempu do Escorca 4,5 km cca které jdeme za hodinu. Sestup na dno soutěsky za další hodinu – sestupuje se prudce svahem s vysokými travami za další hodinu. Na dně soutěsky jsme v 9:00

Je zde více skupin španělů. Jsou hluční:-)

Protože jsem se skvěle nastartoval po dnu odpočinku, jsme v tempu a chci soutěsku proběhnout co nejplynuleji. Máme info o náročných secích které se hůře překonají bez lana, údajně velmi špatnou orientaci v soutěsce tak jsem zvědavý.

Místy je velmi úzká ale ne tolik jak třeba vyhlášená soutěska na Krétě, kde se člověk dotkne při rozpažnení obou stěn, je ovšem velmi hluboká. Je důležité dát si pozor na předpověď počasí protože při průtrži hrozí bleskové povodně nebo minimálně postup potokem na oklouzaných kamenech.

Předbíháme skupiny, cesta je z většiny hopsání po kamenech po jednoduchých značkách – puntíky dvou barev, kde jedna barva je snažší cesta a obcházení těžkých useků a druhá zahrnuje právě i těžké úseky kde je lano výhodou..

V místě který je opravdu bez lana neschůdný je zrovna možnost místo obejít – máme však štěstí a potkáváme skupinu španělů s lanem a tak nás nechají se spustit asi 5 metrů a můžeme je předběhnout. Lidé na trase jsou vždy super. Mezi kameny se mihne Kuna skalní o kterých jsem věděl a čekal jsem je tam:-) Trasa se dá opravdu proběhnout, člověk se do toho dostane a má příležitost se protáhnout ( někdy se musí opravdu protahovat děrami pod kameny ). S velkým nebo těžkým batohem by to byl hnus.

K závěru soutěsky dolézáme po 3,5 hod a koupeme se v moři na uzoučké pláži. Postupem času se nechutně nakupí množství lidí. 

Bus č.L355 z sa Calobra jede v 15:00 (zastávku busu asi 100m v protisměru do kopce) Restaurace tam jsou předražené, fungují jako samoobslužné. V busu chytáme z posledních míst. Cena 2.70 EUR. Jedeme stoupákem přes hory a je to působivé. Asi 40min do Lluc. Večer na sangrii a kopec ke kříži na sunset.

Celkem 10 km a 685 m stoupání, 1084 m klesání

Den 7. ( 17.6. ) Lluc – Pollença – Palma de Mallorca

Poslední den, poslední etapa. S Lluc se těžce loučí stejně jako s horama. Čekáme nenáročnou trasu lesem. Bus z Pollença nám jede 19:16 takže dost času. Etapa ale není úplně krátká, musíme ujít 18,8 km. Ukazuje se že jsme předchozím trekem zesíleli a jdeme velmi svižně, vypadá to že budeme sedět ve městečku a čekat na bus tak si děláme pauzy ať jsme co nejvíc v lese. Přece jen jsme v městečku o dost dřív, dáváme jídlo. Bus do Palmy odsud: 39.8740297N, 3.0171733E 

Cena 5.30 EUR. Vystupujeme na Estació Intermodal a jdeme pár set metrů do hostelu. 

Celkem 18,8 km a 571 m stoupání, 1018 m klesání

Den 8. ( 18.6. ) Odlet z Palmy

Bus 1 z centra včetně přístavu jako okružní a na letiště. Platí se u řidiče. 

Tipy:

–   lehký batoh

• vodní filtr (po cestě byla tekoucí voda a prameny ale nebylo jisté v jaké kvalitě protože je všude dost zvířat a některé ne zcela živé ) 
• stačí nízké boty já to šel v trailových teniskách Nike + barefoot sandály Tara (recenze zde)
• ošetřit si na trek více času, nám se zdálo velmi krátké
• stopovat, zastavují ochotně a rádi
• vychutnat si to – dát si tapas, sangriu, mallorskou zeleninovou polévku, otevřený sandwich s místním sýrem, šunkou, olivama atd..
• mapy jsem měl jen offline v mobilu turistické mapy.cz + vytiskl jsem do zálohy
• spaní na divoko není problém, měli jsme skvělé zkušenosti, míst je dost. Vždy se snažit respektovat soukromý majetek, nedělat bordel a někam si zalézt.
• platil jsem převážně hotově, ne všude berou karty