Muž-Hora, Žena-Voda

Přijmu-li skutečnost, že vědění potřebné k životu je rozeseto všude kolem mě a rozšířím své vnímání na rozličné jevy, aniž bych je musel rozumem pojmout, stává se něco pozoruhodného.

Z jednoho místa, můžeme vyčíst velice hluboké a v současné době vlastně „seminářové“ principy.

Opět mě toto vnímání přibližuje přírodním kmenovým společenstvím, kde šaman čte tyto jevy a pomocí tance, zpěvu, vypravování, se přenáší na lid a další generace. Takto číst může každý z nás.

Jak je možné, že jsme toho tolik stihli zapomenout? Stejně jako „staré cesty“ i „stará moudrost“ zarostla nálety, provlhla, úvoz zapadal větrem ulámanými větvemi a prorostl příkrovem kopřiv, kde vše tleje, mění se v humus a vyčkává.

Dávná učení nejsou možná zapomenuta, jen přehlížena, dokud člověk neodloží pýchu svého titulu „Homo Sapiens Sapiens“, člověk 2x rozumný, ale velmi šílený.

V dokumentu Aluna, je zachycena snaha mystického kmene Kogi o záchranu rovnováhy mezi horou a vodou. Klíčovým místem je pramen v horách, soutok a ústí vod do moře. Tento kmen mluví o místech, která byla již před příchodem „bílého myšlení“ posvátná. Místa, kde procházející tlumily hlas nebo šli i mlčky po čtyřech. Místa polarity mezi mužskou horou a ženskou vodou v ústí. Pokud přišla velká společnost a postavila zde přístav, v horách stovky kilometrů daleko začalo docházet k obrovským sesuvům půdy. Pokud byl přehrazen pramen vodní nádrží, ústí řeky začaly skličovat nebývalé povodně. Kogiové jsou jedni z mála strážců rovnováhy.

„Hory a vody jsou dvojicí, která dohromady svědčí o možnosti celistvosti. Moudrost a soucit, jsou zde dvě složky uskutečnění. Je zde zřejmá zkušenost vodního cyklu, i zkušenost že hory a řeky se vzájemně formují: Vody jsou urychlovány výškou, jejich tekoucí sestup zanáší či rozrušuje terén.“ Gary Snyder

Hory mají mýtické asociace vertikálnosti, ducha, výšky, transcendence, tvrdosti, odolnosti a mužské jangovosti, suché a zářící. Tekoucí voda, jinově ženská, snažící dostat se co nejníže, mokrá, temná, hluboká, měkká, oduševnělá, dávající život.

Souhra mužsko-ženského principu pozorovaná a chápaná dávnými kmeny i současnými zanikajícími menšinami přírodních duší. Souhra ne pře, vyvyšování nebo snižování.

Na Pálavských kopcích, začaly naftaři s geologickým průzkumem. Místo které nejen já považuji za silové, magické místo, je protkáno kabely, čidly a třese se zde chvílemi zem pod nohama. Pálava je místo výjimečné biodiverzity, byla zde pravěká hradiště. Na Pálavu se léta vracím. Ležívám na kopci a Výr velký mi houká do mých snů.

Děsím se přijít o taková místa. Myslím si, že pokud nepřijmeme lekci od muže-hory a ženy-vody, je s námi jako s lidstvem konec.

„Posvátné se vztahuje k tomu, co nás (nikoliv pouze jako lidské bytosti) pomáhá vynést z našich malých já, do Vesmírné mandaly hor a řek.“

„Není jenom voda ve světě, ale je svět ve vodě. A není jenom ve vodě. Je svět vnímavých bytostí v oblacích. Je svět vnímavých bytostí ve vzduchu. Je svět vnímavých bytostí v ohni. Je svět vnímavých bytostí ve stéble trávy.“ Sútra hor a vod, Dógen Kigen

„Ale zboříte oltáře jejich a modly jejich polámete a jejich háje posekáte.“ Bible, Exodus 34,13